Bílým kloboukem

Čas je nakloněn
Nedívej se ven
Už je tu a nemá tvar
Nemá tvář, je z vodních par
Nad obzorem objeví se ten
Který smeká myšlenkou na smrt rudou pastelkou
Nad obzorem s bílým kloboukem, co má

Brzy bude den
To jen Toyen
Maluje si v nebesích
Bělobou, co nezná hřích
Proč dnes právě já
Neumím být sám
Odcházím, óó

Odcházím, óó

Odcházím, Odcházím

Nebo ještě né
vše je tak tajemné
Ten klobouk i ten pán...